Stranger Things – Season 4

Recenze seriálu Netflix Stranger Things – Season 4 (série)

ZAČÁTEK KONCE. Přesně takhle by se dal popsat velkolepý comeback Podivnějších věcí, vlajkové lodi streamovacího gigantu Netflix, na který fandové čekali celý 3 roky. A to čekání se setsakra vyplatilo.

Jestli se tak najdou tací, kteří remcaj, že to už nejsou ty starý dobrý Stranger Things, tak jste nejspíš neviděli předchozí tři řady a ignorovali to, co již od počátku bratři Dufferové avizovali – že každá série bude větší, větší a větší. A přestože je čtvrtá řada skutečně monumentální událostí a kolosální vysokorozpočtovej kotel, jde zároveň o perfektní návrat ke kořenům, který zcela nejpatrněji čerpá z tvůrčího rukopisu Stephena Kinga…… Stranger Things byly vždy o postavách, o jejich radostech a strastech, dilematech, traumatech, a vnitřních démonech, díky čemuž s nimi dokázal divák vždy soucítit a ztotožnit se s nimi, zatímco ona mysteriózní omáčka okolo byla jen druhořadý katalyzátor děje. Jenže tentokrát je to právě naopak a paradoxně to vůbec není ke škodě.

Samozřejmě, jednotlivým protagonistům je jako vždy věnována náležitá péče, character development je i zde neodmyslitelným elementem, jenže nyní má stěžejní prim příběh, a divák si tak může užít jak výletovou exkurzi do Upside Down, tak důmyslnou šachovou hru, při níž tvůrci odhalí takřka všechny triky, fígle, a na stůl vyloží všechny karty, ne-li rovnou všechna esa z rukávu. Dufferovci se totiž doslova posrali v kině, a mně se nejspíš při sledování odjebal dekel……

Stranger Things už prostě nejsou jen obyčejnej seriál nebo nadstandard quality TV – tohle je prvotřídní televizní blockbuster se vším všudy/13 hodinová intenzivní žánrová nirvána na půdorysu devíti epizod které se mohou pyšnit až celovečerní stopáží. V čem mě Stranger Things prostě nikdy nepřestanou udivovat je ten jedinečnej talent, s jakým Duffer bros. dokážou perfektně vybalancovat famózní formální stylizaci, hororové prvky, autentickou 80’s retro feel-good atmošku a všechny melodramatický zápletky i podzápletky zabývající se vztahy mezi postavami.

Zkrátka, Stranger Things jsou jeden velkej zlatej důl, z něhož bratři Dufferové zkrátka vytěžili absolutní maximum. Divák může očekávat mnohé, ale dostane mnohem, mnohem víc. Fakt nemám šajna, co je na 4. sérii lepší: jestli účesy postav, dobovej soundtrack, příběhový podzápletky, ten třeskutě zábavnej specifickej humor kterej prostě žeru, anebo Jakub Skokan mluvící rusky. Zamiloval jsem si každou tvůrčí intenci, každou nuanci, aspekt, element či sebemenší detail. Navíc vzhledem k tomu, že z hlediska fikce jde o hodně komplexní mnohovrstevnatou mozaiku, která spojuje tolik nesčetnýho množství postav, motivů, zápletek a podzápletek, je až nemožný, že se Dufferovcům podařilo celý tenhle žánrový spektákl, který nejen v rámci televizní tvorby nemá sebemenší obdoby, tak ambiciózně ukočírovat.

Na účet Netflixu si ještě připište tuctový formální zpracování a poctivý řemeslo – zejména kamerový jízdy a otočky jak od Benoîta Debieho nemaj chybu a jsou neodolatelnou třešničkou na dortu – a máte zaděláno na jeden z nejkvalitnějších seriálových eventů za poslední roky. Mám však s tím jen jeden zásadní problém: byť fragmentace fabule na čtyři dějový linie je takřka bezchybná, zachovává vše konzistentní a plně koherentní, upgraduje neobyčejnou komplexnost a poutavost celého příběhu, tak linka, v níž jsou protagonisté Will, Mike, Jonathan a Argyle má žalostně málo prostoru a je až trestuhodně upozaděna…… Jinak ale nemám nic co bych dodal či vytknul, protože za tuhle velkolepou podívanou by se nestyděl ani Štefan Špilberg – především pak závěrečný tři epizody jsou totální randál, nemilosrdná nervydrásající vydíračka, ždímák slz a hotovej gejzír emocí.

Indiánský stoner Argyle je moje nová crush, no a Eddie je hrdina. Jen bych možná ještě podotknul, že ačkoliv je Millie Bobby Brown jeden z největších hereckých talentů svý generace (její introspektivní linka o sebepoznání je za mě jeden z vrcholů), tak zatímco 3. řadu si pro mě ukradl Dacre Montgomery v roli Billyho, tak řadu čtvrtou si zcela bezkonkurenčně ukradla Sadie Sink v roli Billyho sestry, Max – už jen za tuhle dechberoucí scénu, která zbořila žebříčky hitparád, není o čem (v tý zrzce už odjakživa přeci jen něco bylo). Ne, Podivnější věci ještě nikdy nebyly v tak skvělý kondici. Třetí série je však stále nepřekonaná srdcovka…….. [VERDIKT: nezapomenutelný eskapistický zážitek; 9,5 demo-netopýrů z 10] Číst všechny recenze….

Stranger Things 4. Jeden z mála hitů Netflixu, který stojí za to, je v nejlepší formě

Některé části dějového propletence jsou tentokrát trochu slabší než jiné. Například ruská linka s policejním náčelníkem (David Harbour), Joyce (Winona Ryder) a Murraym (Brett Gelman). Hrdinku s nadpřirozenými schopnostmi Eleven od ostatních opět oddělují betonové zdi tajného výzkumného komplexu a čtyřka není tak vtipná ani rychlá jako trojka, která připomínala jízdu na horské dráze.

Seriál to ale vyrovnává závažností. Přece jen se pomalu blíží ke konci, postavy už nejsou děti a tenhle svět nikdy nebyl tak docela v pořádku – nastává čas, kdy všechno zpočátku tajemné bude definitivně odhaleno. V sázce je docela dost.

Stranger Things stále zvládají být tou nejlepší letní zábavou s chytře zakomponovanými popkulturními narážkami, momenty, kdy si herci užívají prostor a vtipkují jako ve velkém zábavním pořadu, kde se sešly nejoblíbenější postavy. Tenhle popcornový seriál zvládá show, práci s emocemi i fikčními světy tak dobře, že nestačí ho jen sledovat. Stále víc o něm stojí za to i mluvit. Číst celou recenzi…

Recenze: Epické finále čtvrtých Stranger Things strčí do kapsy většinu dnešních velkofilmů

Čtvrtá řada Stranger Things utvrdila, jak moc se začíná hranice mezi filmy a seriály tenčit. Bratři Dufferovi ve finálních epizodách naservírovali fanouškům regulérní velkofilm, který by se neztratil ani v kinosálech a bez problému by vytřel podlahu s většinou aktuální hollywoodské tvorby.

Emocemi a napětím narvané závěrečné díly parádně uzavírají pravděpodobně druhou nejlepší řadu seriálu a navíc efektivně připravují půdu pro konečný střet mezi našim světem a dimenzí Upside Down. Číst celou recenzi…

Seriál, který „udělal“ Netflix. Stranger Things teď loví démony uvnitř duše

Co je letos zajímavé, je, že se také reflektuje dopad hrůzných událostí z minulých sérií na komunitu malého městečka Hawkins. Především se řeší závěr třetí série, při kterém zemřelo několik místních obyvatel. Poprvé se zdá, že události seriálů mají konsekvence a lidé se zamýšlí nad tím, co se to vůbec kolem nich děje. Nacházejí různá vysvětlení od těch základních, tedy že je městečko prokleté, až po nejdivočejší konspirace, např. že děti a puberťáci hrající dračák jsou ve skutečnosti součástí satanského kultu. Seriál je však příliš zaměřený na titulní hrdiny a jejich vztahy, než aby mohl pořádně prozkoumat psychologii uzavřené komunity čelící tragédii (jako se to povedlo např. loni Mare z Easttownu), ale snaží se to alespoň naťuknout.

Je důležité říct, že všechno, co fungovalo v prvních sériích, tu funguje dál. Pořád je to velmi zábavný a dobrodružný seriál, který si bere to nejlepší ze svých vzorů z minulého století, a pomocí sympatických postav na tom staví něco trochu nového a jednoznačně poutavého. Největší problém spočívá v tom, že už to prostě dělá počtvrté. Milované a nepravděpodobné duo krasavce Stevea (Joe Keery) a roztomilého excentrika Dustina (Gaten Matarazzo) má stále skvělou dynamiku, ale už jsme ji zbožňovali tolikrát. Když se děti vydají na kolech po Hawkinsu, působí to pořád zároveň epicky i dojemně, ale protože se dojímáme nad tím, že jsme ten skoro stejný záběr sledovali před šesti lety. Jedna z linek se vrací do minulosti, a přestože má důležitost v příběhu, nabízí se otázka, jestli nejde hlavně o to sledovat Jedenáctku s tím samým krátkým účesem a v té stejné nemocniční košili jako v první sérii.

V určitých chvílích se nejde ubránit pocitu, že nostalgii po osmdesátých letech teď nahradila nostalgie po prvních řadách Stranger Things. Na druhou stranu, samu nemožnost návratu do dětství a do minulosti si Stranger Things vytyčily jako jedno z hlavních témat.

Překvapivě slabé kritické přijetí nové série možná souvisí právě s tím. Tak moc bychom si přáli vrátit se ke kouzlu prvních řad, až musí nutně přijít zklamání, že opakovaně to prostě není to samé. Stejně jako hlavní hrdinové zjišťují, že staré vztahy s blízkými už nejsou tak silné jako dřív a pomalu se učí, jak jít v životě dál. Vzhledem k aktuálnímu diváckému úspěchu je pravděpodobné, že Stranger Things budou pokračovat. Bude zajímavé sledovat, jestli se jim podaří příběh posunout společně s postavami někam, kde jsme s nimi ještě nebyli. Číst celou recenzi…

Stranger Things – Season 4

PROČ MÁ PŘESTO SMYSL ČTVRTÉ STRANGER THINGS VIDĚT? Protože je úžasné. Nemůžu tady opěvovat děj, protože příběh je prostě překombinovaný, tvůrci to přestřelili. Snažili se vytvořit epos level Hra o Trůny, a přitom zapomněli, že v první řadě dělají seriál o přátelství.

Právě přátelská pouta, jsou tím, co jakž takž drží všechny dějové linky pohromadě, na čem tahle show už od pradávna staví. Přátelství. Láska. Vztahy. Dospívání. Upside Down. Výkřiky do tmy, jistě. Ovšem dohromady vytváří něco úchvatného, něco, na co se snad za těch 10 výše zmíněných přečinů ani nejde zlobit.

Obzvlášť ve 4. řadě platí, že Stranger Things nestojí na příběhových zvratech či pečlivě vystavěné zápletce. Zakládá si především na hereckých výkonech a postavách, které si zamilujete a budete s nimi prožívat, cokoliv jim bratři Dufferovci zrovna přišijou. Příjemně strávený čas plný akce, víry, zklamání a naděje. 8/10 Přečíst celou recenzi…

Stranger Things 4. série 2. polovina (RECENZE)

To ale jen potvrzuje dovednosti a kompetentnost tvůrců seriálu, totiž bratrů Matta and Rosse Dufferových, pro které jsou i přes ty všechny hrátky s jinými dimenzemi a nadpřirozenem prioritou uvěřitelní hrdinové a dopředu naplánovaný, poctivě budovaný příběh.

Dufferové koneckonců sami říkají, že ještě předtím, než Netflix vůbec oslovili, měli děj Stranger Things promyšlený od začátku do konce, a je to vidět. 4. série totiž až nečekaně hladce propojila dějové linie z předchozích řad do jednoho provázaného celku, což by se nějak uměle roubovalo jen obtížně.

I přes výtky ohledně délky a tempa jednotlivých epizod je seriál Stranger Things stále výbornou záležitostí a nadále zůstává jedním z největších tahounů streamovací služby Netflix. Čtvrtá sezóna se v mých očích na kvalitativním žebříčku řadí hned za doposud nepřekonanou první, zároveň ale slouží jako připomínka toho, že na pátou a finální sezónu budeme muset čekat zřejmě až do roku 2024.

Závěr 4. sezóny se nese v povedeném duchu, ostatně jako její zbytek. Stranger Things nadále zůstávají jedním z nejzábavnějších autorských počinů Netflixu. Hlavní předností tohoto seriálu jsou jednoznačně sympatické hlavní postavy a chytrý, pečlivě budovaný děj se značně mysteriózní atmosférou. Přečíst celou recenzi…